Koncert pořádal stejně jako v minulých letech sólista opery Národního divadla a rodák z nedaleké Chotyně, Luděk Vele. I on byl zájmem překvapen. "Chtěl bych se moc omluvit těm, kdo se sem nedostali, takový zájem jsme nečekali," řekl při zahájení benefice. O to více však koncert přinese do pokladny. "Od sponzorů už máme 249.000 korun, kolik vyneslo vstupné a prodej programů ještě nevíme, každá koruna ale půjde do Grabštejna," řekl.

Minulé ročníky přinesly už na obnovu památky 1,7 milionu korun. Výnos letošního koncertu pomůže zrestaurovat podle požadavků památkářů votivní obraz od neznámého autora ze 17. století, který visí před kaplí. "Původní je zchátralý a loupe se z něj barva," poznamenal pěvec. V minulých letech sdružení na záchranu kaple obnovilo z výtěžku benefičních koncertů varhany, rám oltářního obrazu nebo zavěsilo do věže nový zvon.

Benefiční představení patří k létu na Grabštejně od roku 1993. Dosud se na nich vystřídalo 56 umělců - převážně sólistů Národního divadla v Praze. Do improvizovaného hlediště zasedlo přes 9200 diváků. Kromě šesti koncertů, které měly na programu písňovou tvorbu, uvedli umělci sedm oper. Dvořákovu Rusalku zařadili do programu dokonce dvakrát. Připravili i Jakobína a Čerta a Káču. Ze Smetanových oper Vele uvedl Prodanou nevěstu a ze zahraničních Rossiniho Lazebníka sevillského a Pucciniho Bohému.

V Mozartově scénickém provedení Dona Giovanniho se dnes představilo osm pěvců a sbor Národního divadla. Od minulých ročníků se ten letošní odlišil také scénou, která poprvé nevznikla amatérsky, ale vyrobili ji studenti třetího ročníku jablonecké uměleckoprůmyslové školy.

Benefičnímu koncertu předcházela vernisáž výstavy Olbrama Zoubka. Jedenaosmdesátiletý sochař a restaurátor vystavuje na Grabštejně soubor 15 bronzových soch, většinou ženských postav, který vytvořil od roku 1967.

Grabštejn leží v Libereckém kraji nedaleko Trojzemí Čech, Německa a Polska. Hrad byl založen ve 13. století, o 300 let později byl přebudován na renesanční sídlo. Interiér kaple sv. Barbory zdobí cenné fresky. Od 90. let 20. století ji odborníci postupně restaurují. Památku, kterou ročně navštíví kolem 20.000 lidí, čeká v nejbližších letech rozsáhlá rekonstrukce. Financovat ji bude ministerstvo kultury, které na ni uvolnilo 50 milionů korun.

Leona Vacková