Není jednoduché vidět v dnešním parku obklopujícím zámecký areál na Grabštejně původní perlu parků v Ponisí, srovnatelnou s evropsky významným parkem v německém Bad Muskau.
Grabštejn - trochu utajená kouzelná zahrada
Podoba parku byla během uplynulého století významně setřena a pozměněna.
Dnešní koncept zahrad vznikl během 19. století. Nejlépe je patrný při cestě z Hrádku nad Nisou na Grabštejn, kdy se v romantické krajině s horami, lukami a lesy v působivé a člověkem výrazně modelované scenérii vynořují oba grabštejnské zámky. Kolem Starého zámku byly na původních gotických i renesančních parkánech osázeny lipové aleje. Důležitou roli hrály také borové pásy lesa, osázené pod lipovými alejemi, hlavně jižně od Starého zámku. Ty tvořily přirozený rámec parku a navozovaly sounáležitost s gallasovskými lesy na svazích Ještědského hřebenu a Lužických hor. Celé grabštejnské návrší je protkáno sítí cest a stezek s romantickými výhledy na okolní hory. Stezky sledují polohu dávných renesančních bastionů a odkrývají pohledy na zbytky původního opevnění. Na mnoha místech kryjí podrost i spodní části stromů bohaté koberce břečťanu. Spolu s treláženi pro popínavé rostliny na zámeckých budovách jde o typické prvky romanticky utvářené zahrady, jako kulisy starého šlechtického sídla. Jižní barokní terasovité zahrady pod Grabštejnem byly ještě před několika lety známy pouze badatelům v archivech. Teprve během několika posledních let se podařilo ve zplanělé a zdivočelé krajině znovu objevit a odkrýt jejich utajený tvar.
Barokní zahrady ale zchátraly již v dávné minulosti. Později, v 19. století byly využívány jako užitková zahrada babičky pana nadlesního, který přilehlý starý grabštejnský zámek obýval i poté, co se panstvo odstěhovalo. Dodnes se zde vyskytuje mnoho bylin z „babiččiny zahrádky“, ale řada léčivek je pravděpodobně přirozeného výskytu. Plicník, heřmánek, třezalka, prvosenky, podběl, vlaštovičník, kopřiva. Bylinná zahrada je dnes cíleně doplňována na cca 50 druhů léčivek a užitkových rostlin.
V současné době celá zahrada a park vypadá tak trochu jako zahrada v pohádce o Šípkové Růžence hned poté, co se znovu probudila k životu. Na jedné straně nepropustné keře a hustý zplaněný les, na druhé straně jsou již některé partie upraveny. Pro potěchu poutníka byly obnoveny i průhledy do romantické krajiny okolních hor.
Koncepce zahrady byla anglického typu, s výjimkou prostoru mezi zámečkem Kavalierhausem a Novým zámkem, který měl geometricky pravidelnou úpravu. Tam je také dochován jediný exemplář výjimečného buku převislého.
Nejstarší jádro zámeckých zahrad bylo v původně hrazeném prostoru při západní straně Starého zámku - hradu. Význam původní renesanční zahrady podtrhávala dnes nově zrestaurovaná psaníčková sgrafitta západního křídla s ornamentálním pásem s vegetativními motivy. Zahrada byla tehdy v prostoru uvnitř původní hradby. Na severozápadní schodišťové věžici je dodnes patrný zazděný východ na hradbu.
Původní, pravděpodobně geometricky členěná zahrada se nedochovala. Dnes jsou zde k vidění pouze dvě borovice černé. Uprostřed zahrady dříve stával menší pavilónek, dnes dochovaný jako manší torzo či lapidárium. Ještě před několika desetiletími se místu říkalo koňský hrob.
Ještě na za začátku 19. století byl celý grabštejnský vrch holý, pouze v prostoru mezi rybníkem a Novým zámkem stával vinohrad. V terénu je dodnes patrná jedna z jeho teras, vroubená současnou přístupovou cestou pro pěší pod Novým zámkem.
Podrost i spodní části stromů je pokryt koberci břečťanu. Spolu s trelážemi obnovovanými na Starém zámku jde o typickou ukázkou romanticky utvářené zahrady tvořící krajinnou kulisu starého romatického šlechtického sídla, jak mohlo být vnímáno od 2. pol. 19. století až po 1. pol. 20. století. Součástí parku je i rybník, malý splav na jeho hrázi a proti proudu Václavického potoka situovaná bývalá panská myslivna.
Z architektonických prvků se dochovalo několik jednoduchých kamenných kašen (největší mezi Novým zámkem a Starým zámkem), můstků, opěrných zdí a např. papouškův pomník. Nejcennější stavbou situovanou do zahrad je kaple 14. svatých pomocníků z konce 18. století, umístěná mezi Novým zámkem a bývalým barokním velkostatkem, tam kde je celý areál protnut silnicí mezi Hrádkem nad Nisou a Libercem.
Pro zvídavého poutníka – objevitele však okolí Grabštejna skýtá ještě jednu utajenou pamětihodnost. Na vyvýšeném protilehlém kopci nedaleko hradu stojí dodnes dochovaná opuštená střelecká a dělostřelecká postavení, opevněný dobývací tábor, malá proláklina a umělý pahorek. Přesný význam veškerého díla není doposud znám, a tak celé dnes zalesněné návrší východně od hradu může lákat k návštěvě každého, kdo má alespoň trochu fantazie, aby si zde představil původní vojenské ležení.
Zahrady jsou volně přístupné. Pro ty návštěvníky, kteří by se chtěli dozvědět víc, je možno po dohodě uspořádat komentovanou prohlídku a vycházku parkem.
Komentovaná vycházka a prohlídka parku se uskuteční v návaznosti na magickou Svatojánskou noc, kdy v parku kvete zlaté kapradí a byliny ožívají čarovnou mocí dne 26.6. od 14:00 hod, sraz zájemců v pokladně SH Grabštejn.
Kontakt:
www.hrad-grabstejn.cz
grabstejn@liberec.npu.cz
tel. +420482724301